Lyžařský výcvik na Benecku se letos vydařil. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli nám situace dovolí vůbec odjet a jestli bude sníh. První lednový týden totiž připomínal spíš jaro než zimu. Naštěstí dva dny před odjezdem značně přituhlo a my se začali těšit na lyžovačku nejen se žáky sedmého ročníku, ale i s osmáky, kteří loni na svůj lyžařský výcvik odjet nemohli. Ubytovaní jsme byli kousíček od sjezdovky a tak jsme na svah vyrazili ještě v den příjezdu. Otestovali jsme účastníky kurzu a podle lyžařských schopností jsme je rozdělili do družstev. Řádný výcvik začal až druhý den.
Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a sněhu bylo hodně. V areálu bylo několik sjezdovek s různou obtížností, takže si zalyžovali nejenom zkušení lyžaři, ale i naprostí začátečníci. Nikdo nezahálel, všichni se snažili podat co nejlepší výkon. S těmi největšími profíky jsme si troufli i na večerní lyžování. Pohyb v horách a na lyžích má svá nebezpečí a rizika a jak na ně, nám ve své přednášce vysvětlil náčelník horské služby.
Poslední den nás překvapila hustá mlha, tak jsme raději místo lyžování stavěli sněhuláky a dováděli ve sněhu. Večer jsme si zabalili, zazpívali si poslední písničku a šli do hajan. Pak už jen naložit kufry a lyže do autobusu a hurá domů.
Tak za rok zase na Ydykseb, přátelé. Nebo na KEJNOS??? 🙂